Přírodní plemeno bez známek přešlechtění v mnoha atraktivních barevných variantách je vhodné pro milovníky „ normálních „ koček. Evropanky nejsou ani příliš temperamentní , ani žádní povaleči, něco mezi tím. V dnešní době, kdy vznikají a dovážejí se stále nová plemena koček , znamená evropská kočka návrat k tradičním kočkám, které zde vždy žily. Vlivem organizovaného chovu nabízejí mnoho různých barev, které se vyskytují rovněž u „ ušlechtilejších „ plemen. Jejich přizpůsobivost je předurčuje jako dobré společníky do rodin s dětmi i jednotlivce.

Evropské kočky jsou čistokrevně chované “obyčejné” domácí kočky, které známe z venkova. Ne všechny, které pobíhají venku, však odpovídají standartu evropské kočky. Ideální evropanka je středně velká až velká, s krátkou hustou srstí s podsadou. Srst má být přilehlá a při rozhrnutí by se měla vrátit zpět do přilehlého stavu. Její barva musí odpovídat standartu, barva očí je možná jakákoliv, ale musí být jednotná. Hlava je lehce zakulacená, s jemně prohnutým profilem a silnou bradou. Uši mají být středně velké, otevřené, vysoko nasazené, dosti od sebe vzdálené - šířka se rovná výšce. Ocas začíná silným nasazením a směrem ke špičce se zužuje. Jeho délka by měla při natažení podél těla dosahovat k hlavě. Celkově se jedná o pevně stavěné a zdravě vypadající kočky, bez známek přikřížení jiných plemen.
Jejich povaha se vyznačuje samostatností, zvědavostí a nedůvěrou k cizím osobám. Ke svým lidem jsou nesmírně oddané a milé, hrají si i v dospělosti do pozdního věku. Pokud jsou vychované ve skupině koček, snášejí se mezi sebou dobře. Dodržují určitou hierarchii mezi sebou a v rámci toho může dojít k šarvátkám, ale celkově žijí rádi v kolektivu. Neplatí to však v případě, že kočka žije až do dospělosti sama. Pak trvá uvykání na novou kočku déle. Mezi evropankami najdeme řadu silných kočičích osobností, které nás okouzlí svoji inteligencí a různými kousky, které jsou charakteristické právě pro tu jedinou kočku. Protože je mezi těmito kočkami přimíchaná krev mnoha zvířat s neznámým původem a někdy i jiných plemen, mohou se objevit i zvířata s rozdílnými povahami.

Jaký je rozdíl mezi "pouliční" a evropskou kočkou s průkazem původu ?
Čistokrevné evropanky s průkazem původu garantují určitý standartem daný vzhled a vybarvení. Svým vzhledem se zvláště u některých venku hojně rozšířených barev( černě tygrovaná, černobílá, černá) mohou zaměnit s obyčejnou domácí kočkou. I venku pobíhá mnoho krásných koček, které by mohly uspět na výstavě, ale ….
Některé barvy, např. modrá se mezi venkovskými kočkami vůbec nevyskytuje, jiné ( čistě bílá, stříbřitá mramorovaná, želvovinová) vzácně. Čím více generací předků v rodokmenu je známo, tím máme větší jistotu, co nám z koťátka vyroste. Také povaha je pak více ustálená, protože čistokrevné kočky jsou chované v domácnostech a jsou tak po generace zvyklé žít v blízkém kontaktu s člověkem a dodržovat čistotu . Především však kočky od chovatele jsou zdravé, bez parazitů a očkované.
Solidní chovatel uzavírá při prodeji kotěte kupní smlouvu, v níž garantuje dobrý zdravotní stav případně zaručuje u kvalitních zvířat chovnost na výstavách. Pokud jsou rodiče testovaní na infekční nemoci FELV, FIP a FIV, nemusíme mít strach, že kotě uhyne na neléčitelnou infekci, jako se to může stát u venkovských koťat. Takové kotě pak chovatel nemůže dávat zadarmo nebo jen za cenu očkování, protože k jeho odchovu potřeboval nemálo financí. Pokud jsou koťata po výstavně oceněných rodičích s tituly, jsou náklady ještě vyšší. Také podle směrnic chovatelských klubů ne smí kotě prodat dříve než ve 3 měsících, aby tak byl zaručen plný vývoj u matky se sourozenci. Takové kotě s rodokmenem pak stojí od 2.900,- do 5.000,- Kč, ve zvláštních případech více ( extra kvalita, barva, s vynikajícím výstavním hodnocením), nebo méně ( horší kvalita, vada pro chov a výstavy). Nový majitel kotěte má tak rok klid od očkování , nemusí absolvovat návštěvu veterináře kvůli prohlídce zdravotního stavu, nemusí kotě odčervit, odblešit, případně léčit. Odpadá učení kotěte čistotnosti ( to již umí od matky u chovatele). To vše by ho jinak stálo hodně peněz, nervů i času. Mezi ušlechtilými kočkami s rodokmenem patří evropské kočky k těm nejlevnějším. Záleží pak jen na Vás, jestli dáte přednost kočce s rodokmenem s určitou zárukou nebo zkusíte kotě z venku. Útulky jsou plné koček, které čekají na nového majitele a jejich pořízení není tak finančně náročné. Není tu ale taková záruka zdraví a charakteru a výdaj na její pořízení nemusí být konečný.

V současné době se u nás toto plemeno čistokrevně téměř nechová, na výstavách se s ním setkáme jen zřídka. V okolních zemích není situace bohužel jiná. Nejvíce rozšířené a velmi kvalitní jsou evropanky ve Skandinávii.